Ludmila Vlková


Můžete se nám krátce představit?
Pocházím z Blatné a po studiích jsem se do Blatné zase vrátila. Celý svůj
aktivní život jsem věnovala práci s dětmi na základní škole. Nejdříve jsem
učila na 1. stupni a posledních 15 let matematiku a hudební výchovu. Teď už
jsem v důchodu, ale na nějaký velký odpočinek čas nemám. A to je dobře.

 

Zejména farníci z Blatné Vás znají jako paní varhanici. Jak jste se k této
službě dostala?
Já jsem vlastně klavíristka. A protože na varhany se hraje podobně, tak jsem
to zkusila. Nejdříve před více než dvaceti lety tady v Blatné a v Černívsku,
ale nějak se stalo, že jsem po roce skončila. A v polovině roku 2014 jsem
převzala postupně službu po Janě Kudrlové, která z Blatné odešla.

Většina z nás si pod varhanickou službou představí hudební doprovod při
mši svaté. To však zdaleka asi není celá Vaše služba…
Doprovod při mši, to už je taková „třešnička na dortu“. Tomu předchází
celý týden přípravy. K melodiím žalmů a zpěvů před evangeliem si dělám
sama doprovody. Aby se nám písně dobře zpívaly, přepisuji je do nižších
tónin. V týdnu chodím do kostela a cvičím nejenom hraní, ale i zpívání. Malé
klávesy si nosím i na mše do Domova pro seniory. V poslední době jsme
založili komorní chrámový sbor, který zkouší po nedělní mši na faře. Poprvé
nás uslyšíte o Noci kostelů. Na zkoušku zvu i další zájemce. To vše mohu
dělat díky výborné spolupráci s otcem Marcinem. Za to mu moc děkuji.

Je v kancionále nějaká píseň, kterou hrajete obzvlášť ráda?
Tak na to je těžká odpověď. Každá píseň je něčím krásná. Některá melodií,
jiná nás osloví svým obsahem. Možná snad píseň „Ježíši, králi“, kterou jsem
hrála úplně jako první?

Jakou hudbu ráda posloucháte?
Mám takové dva favority. Čajkovského „Klavírní koncert b moll“
a Ravelovo „Bolero“. Ráda si poslechnu hudbu skladatelů období
romantismu, líbí se mi i sborové písně. A když to vezmu z opačné strany, tak
country hudba a písně Jarka Nohavici. Ale určitě je toho ještě víc.

Máte ještě jiné koníčky?
Ve volném čase si přečtu nějakou zajímavou knihu nebo poslechnu pěkný
film. Ráda dělám i ruční práce, a když je krásné počasí, tak jezdím na výlety
nebo jen tak do přírody a věnuju se geocachingu.

Člověk, který věnuje svůj čas Bohu a farnosti bývá odměněn Božími
milostmi. Jak je tomu u Vás?
To, k čemu je člověk stvořen a povolán, čeho nemůže vlastní silou nikdy
dosáhnout, to mu svojí milostí daruje Bůh. Mně Bůh daroval hudbu. Povolal
mne do svého společenství, zjevil mně cíl a smysl života. Přijala jsem tuto
Boží milost, žiju v ní a jsem ráda, že ji mohu předávat i vám, celé farnosti.

Co byste ve Svatém roce milosrdenství vzkázala čtenářům zpravodaje?
Milosrdenství je nejcennější dar, který nám Bůh dává. Prokazuje nám svoji
milost, soucit a ve své velikosti se sklání nad tím, kdo je slabý. Je stále
připraven přijímat, chápat a odpouštět. V tomto Roce milosrdenství se mu
zcela svěřme a radujme se z toho, že jsme Bohem milováni.

duben 2016