Kostelníkem u sv. Václava v Kadově je Václav Ladman.
Jak se stane člověk z Blatné kostelníkem v Kadově?
Pocházím ze Záhorčiček v kadovské farnosti. I když jsem pak bydlel v Blatné,
do Záhorčiček jsem jezdíval a stále jezdím na víkendy. V Kadově byl posledním
dlouholetým kostelníkem pan František Mašek, který zemřel někdy po roce 1970,
od té doby se kostelnická služba vykonávala dobrovolnou spoluprací farníků
– někdo rozsvítil svíčky, někdo připravil oltářní plátna… Službě kostelníka se věnuji přibližně od roku 2000, kdy jsem odešel do důchodu. Začal jsem proto, že pan děkan Fritsch, jak mu přibývaly roky, potřeboval větší pomoc. I v současné době je to služba týmová, zejména se angažují Marcela a Karel Čadovi z Bězděkova, jejich syn Kája ministruje.
Můžete říci něco z historie farnosti?
V Kadově začínal svou kněžskou dráhu známý vlastivědný pracovník, historik a pozdější blatenský děkan Jan Pavel Hille. Od roku 1884 zde působil nejprve jako kaplan, následně jako farář, celkem 27 let. Na místním hřbitově jsou pochováni jeho rodiče, jejich hrob je stále udržován. Hrob jeho předchůdce P. Antonína Jůzka je opatřen kamenným křížem,
který představuje mimořádně kvalitní kamenickou práci. P. Jůzek zemřel v roce 1890, ale jeho fotografie na kříži je stále velmi kvalitní. Posledním farářem zde byl do roku 1950 P. Teofil Mráz, od té doby je farnost spravovaná excurrendo z Blatné. Na přelomu 60. a 70. let minulého století byla spravována také ze Sedlice, to sem dojížděl pět let P. František
Bernard Šiman. V současnosti jsou zde mše svaté jednou za dva týdny v sobotu v podvečer. V dalších dvou týdnech v měsíci jsou mše ve filiálním kostele v Bezděkově.
Co je vlastně v současnosti náplní služby kostelníka?
Otvírání a zavírání kostela, přikrývání oltářů, příprava přede mší. O květinovou výzdobu se starají ženy z farnosti. Generální úklid se dělá jednou ročně v červenci, poslední roky vždy před koncertem. Vstříc nám vychází také Obecní úřad Kadov. Vyhlásí se brigáda, přijde asi 7 lidí.
Co se změnilo v kostele za dobu Vašeho kostelničení?
Podařilo se vyměnit krov kostela, střešní krytinu a kopuli kostelní věže. To vše v průběhu deseti let s přispěním dotací. V posledních třech letech prošly historické varhany záchranou opravou. Jsou staré 250 let stejně jako současná stavba kostela. Oprava se podařila především díky prostředkům z veřejné sbírky a z výnosů z koncertů.
Co by se mělo v Kadově změnit v budoucnosti?
Bylo by třeba obnovit vnější omítku kostela i obvodové zdi okolo kostela. Je také potřeba opravit elektroinstalaci a kostel by bylo třeba také vymalovat. Na to ale zatím nejsou finance. Střecha je opravená, a tak je kostel zabezpečen pro službu dalším generacím. Je škoda, že kostelní lavice se zaplní jen jednou za rok při koncertu a při pohřbech. I o Vánocích, Velikonocích a o pouti je v kostele účast zhruba stejná jako během roku.
říjen 2016, rozhovor připravil František Jirsa